Zápisky kapitána č. 0144

Leden 2014 je za námi a já mám pocit, že to uběhlo neskutečně rychle. Nevím, čím to je, ale když jsem chodil na střední, tak čas skutečně tak rychle neběžel. Má pocit, že už opravdu stárnu a s takovými řečmi si přijdu jako nějaký dědeček. Třicítka se holt blíží…

Za poslední týden jsem toho nestihl tolik, protože práce je dost a já se snažím dokopat hlavně k tomu, abych konečně udělal finální korekturu knihy „Mrtví kráčí po zemi“. Pořád doufám, že ještě v únoru půjde do tisku a já si ještě před tou třicítkou splním ten malý sen a vydám si vlastní knihu. Jestli tohle někdo čte a měl by o knihu zájem, ať mi klidně napíše na mail stefko.martin@gmial.com nebo sem do komentáře a já si ho dám do seznamu těch, kdo by knihu chtěli. Cena by měla být 200 Kč + 50 Kč za poštovné a balné, pokud se to bude posílat. Pro předobjednávky bych ale mohl být trochu cenově mírnější.

Kromě toho, že se snažím provést finální korektury románu „Mrtví kráčí po zemi“, v hlavě mám tolik nápadů, že prostě není možné je stihnout všechny realizovat. Projekt „Cesta“ je zatím pohřben, i když bych rád dovydal to, co je napsáno. Teď mě celkem zajímá Japonsko a jeho samurajské období, a tak se pokouším o nějaké ty netradiční povídky z tohoto světa. Uvidíme, jak se mi podaří je dopsat, protože bych se rád zase vrhnul na něco delšího. Chci udělat menší trilogii novel o lásce, kdy příběhy jsou pojaty hodně netradičně, pak bych rád dokončil trilogii, která začíná příběhem „Nikdy se nepřestala usmívat“. A když jsme u tohohle příběhu, tak zde je třetí skica obálky k tomuto příběhu (výsledná verze je ale přece jen ještě trochu jiná, však za pár týdnů uvidíte):