Už je to 14 dní, co jsem zde naposledy zveřejňoval svůj příspěvek. Má to jednoduché vysvětlení. Přesně pře týdnem mi doběhlo předplatné domény a díky problémům s jejím parkováním a dalším nedostatkům jak na straně mé, tak na straně správce, jsem musel řešit problémy s tím, že stránky prostě nefungovaly. Během dvou dní se mi je podařilo rozjet – za velkého přispění bratra a blueboard.cz – a tak zase může s klidem dál zveřejňovat. Nový příspěvek tak bude hodně obsáhlý, hlavně pokud se různých odkazů týká.

Nejprve ale asi k tomu, čemu jsem se věnoval ve své tvorbě. V psaní jsem trochu zpomalil, nedá se nic dělat. Úkolů mám i tak dost. Co se mi podařilo, tak dokončit 11. seriálu „Cesta“. 12. díl jsem začal, ale ten má jen pár stránek. Na těchto stránkách se ale objevil 7. díl „Cesty“, který začíná vyprávět nový příběh nazvaný „Jedné noci v jednom místě“. Doufám, že se vám bude příběh líbit a já doufám, že konečně trochu pohnu s reklamou příběhu a že se dostane k více lidem.

Ostatní čemu jsem se věnoval, to je filmový scénář. Mám v hlavě jeden příběh, které by bylo docela fajn natočit. Já vím, že to jsou velké ambice, ale chci začít tím, že se mi podaří scénář nějak úspěšně dokončit. Něco málo je z něj napsáno, uvidíme, jak dlouho mě tohle bude držet. No, a tohle je vlastně všechno. Tvorbě jsem se příliš nevěnoval, nějaké zásadní novinky zde nejsou.

No, abych úplně nelhal. Znáte časopis Howard? Jestli ne, tak doufám, že se s ním seznámíte. Zas tolik hororového toho u nás nevychází. V Howardovi vyšla recenze na „3. antologii českého hororu“, přesněji v šestém čísle magazínu. Jsou zde rozebrány všechny povídky postupně a tohle je napsáno o povídce mojí: „Navštěvujete rádi staré gotické rezidence, v níž potají svérázní a neústupní vědci zkoumají věci, které by raději měly zůstat neobjeveny a překračují všechny možné hranice a zákony (ať už morálky, života, smrti nebo přírody)? Nejlepší povídka celé antologie, ta nejlesklejší perla na vrcholku pyramidy svých kolegyň, Výzkum Martina Štefka vás tedy určitě potěší. Stejně jako mě. Historická atmosféra, napětí, přítmí, prach, echo rozlehlých místností a něco nebezpečného a zlého v temnotě. Lovecraftovskopoeovské ozvěny a zombie šepot nejsou vůbec na škodu. Zcela jistě proto, že Štefko na nich svou povídku nestaví, jen jimi svůj promyšleně a velmi dobře napsaný příběh vhodně ochucuje. Slyšíte ten zvuk? To blahem vrní mé horrorové srdce.“ Opravdu cituji a ne, nepsal jsem si tuhle chválu sám. Kdyby bylo takových názorů víc, člověka hned o něco víc těší psát.

Teď už k Necronomiconu a k tomu, co na něm vyšlo za posledních 14 dní. Jak říkám, dnes je toho hodně:

Na Necronomiconu se toho děje pořád dost, ale neméně se děje i na mém Filmovém blogu. Proto bych rád připomněl články za posledních 14 dní. Nebylo jich zrovna málo (Tučně jsou vyvedeny ty, které stojí za to vidět, nebo alespoň já si to myslím, kurzívou pak filmy, které jsou ztráta času a mnoho vám nepřinesou):

A to už je pro dnešek opravdu vše!